středa 23. května 2018

NTEY Deathfest 2018 – den třetí


Třetí den na zámku se sice nesl krapet ve znamení únavy, ovšem příjemný počasí a gore grind, co má hlavu a patu v podání SPERM OF MANKIND mě donutil odložit jinak výborný kafe a zajít se podívat na vlastní bulvy jak se slovenská Godzilla ‎probouzí k životu. Borci leč disponujou poslední nahrávkou už řádku let zpátky, mi rozproudili krev v žilách, víc než uvedenej kofein. Na pódiu si vlastně viděl lidi ze včerejších LYMPHATIC GORE DECOMPOSITION a aby toho gore nebylo málo, dostal si ještě slovenskú verziu CBT.

Jelikož se opět startovalo v jednu hodinu po poledni, čekala fans opět poměrně obsáhlá plejáda kapel, z nichž ihned ta další skýtala velký překvápko. Jednalo se o první/druhý vystoupení brutálních death metalistů CONGENITAL ANOMALIES (kterým rozhodně není cizí i sláma) s živým bubeníkem Adamem (můžeš znát z hardcore kapely Crippled Fingers). Na to, že Adam přišel úplně z jinýho hudebního ranku, nasypal to vskutku excelentně a Congenitálové minimálně pro mě dostali ihned větší drive. Slušněj drive měli rozhodně i grindem čpící smrťáci MORONIC. S touhle německou brutalitou se budu muset rozhodně blíže seznámit prostřednictvím debutní desky „Recipes For Disaster“ a tobě doporučuju totéž.

Spousta lidí jezdí na obdobný festy jako na dovolenou a víceméně je pro ně muzika na těchto akcích až na druhym místě. První příčku jim jednoznačně obsazujou přátelé a to nejen z různejch koutů ČR, ale i prakticky z celýho světa. Osobně jsem někde na půl cesty, ovšem občas mě štve, že mi unikne nějaká kapelka, i když by nebyla zrovna můj šálek kávy…tou byli například mezinárodní slammeři TRAUMATOMY, jejichž těžký tempa jsem slyšel pouze z povzdálí.

Brutální death metal bez servítek předvedli němečtí ORGANISM, kteří když zrovna nekropili fanoušky kulometnýma bicíma, tak ve středních pasážích slušně válcovali vše, co jim přišlo do cesty. Různý vlivy různejch death metalovejch odnoží tvořily poměrně zajímavej koktejl a místama byl cejtit vliv kapelky, kterou mě na triku jeden z kytaristů…jestli netušíš, pusť si doma track „Dead Reborn“ z letošního epka „The Diversity Of Being Human“, zaměř se na kytary a budeš hned doma. Slušná práce.

Naprosto neočekávaným vrcholem death metalovýho dne bylo pro mě jednoznačně famózní vystoupení poměrně nenápadný srbský partičky SACRAMENTAL BLOOD, která mě svým old skullem posadila na prdel. Ať se na set nebo teď doma na nahrávku zaměřím z jakýhokoliv úhlu, nenacházím jedinou vadu na kráse. O kvalitách týhle srbský partičky vypovídá nejen třetí vydání jejich debutního alba „Ternion Demonarchy“ ale i recenze, který jestli dobře počítám, nejdou pod 85%...jedním slovem bomba!  

Stejně jako se pro mě nečekaně zaprášilo po festivalovém merchi v podobě klasických triček, mikin, kraťasů, kšiltovek (o nějakou čepici si můžeš ještě Vláďovi napsat, ty ještě nějaký zbyly) nastoupili po kulervoucích Italech místo Stillbirth další Italové CORPSE FUCKING ART. Brutální death metal s maskovaným chrličem s kořenem v roce 1993 tvořil jednoznačně to chutnější, co dnešní den nabízel.

Teď bych si dovolil udělat malou časovou smyčku, jako znáš třeba z Back to the Future a zaměřil bych se rovnou na poměrně očekávané HYPNOS, na jejichž první tři desky nedám dopustit (pro upřesnění zde za regulérní desku považuju i mini s coverkou od italskýho Bulldozeru…aby těch Italů nebylo málo). Po těhle třech nosičích začala jít kapela mimo mě a víceméně šel mimo mě i jejich na oko efektní leč pro mě ne příliš stravitelnej set. Jsem pevně přesvědčenej, že by můj dojem před pódiem nezvrátil ani cover od Krabathoru či můj oblíbenej nejpomalejší flák z oranžový desky, který už sem slyšel jen od vstupní brány do festivalový areálu. Tyhle dojmy ještě umocnilo předchozí vystoupení německejch STILLBIRTH, kteří leč hráli muziku, kterou si doma běžně nepouštim, předvedli neskutečnou šou, ke který nepotřebovali ani nasvícení, natož kouřový efekty, větráky, „rollu py“ ani další vychytávky…prostě kdyby hráli venku na škváře, byla by to stejná šleha, jako předvedli na pódiu. Svým nasazením, uvěřitelností a nespoutaností strčili Italové Hypnos prostě do kapsy. Palec nahoru nejen za set, ale i za jistou formu stejnokroje (koukni na fotky).

Následující dvojice brutal death metalových kapel DEVANGELIC a DISAVOWED předvedla slušnou porci muziky, ovšem italští Devangelic působili na pódium lehce sterilně, což se rozhodně nedá říct o následujících holandských DISAWOVED, jejichž set otřásl nejen celým hangárem, ve kterém se hrálo, ale i přilehlým okolím. Frontman se nebál do publika, který jej chroptícího ponosilo pěkně po place a následně dokonce i na stagi…vysokooktanovej gig při kterym nebyla prakticky žádná hranice mezi publikem a kapelou, což je ostatně na tomto fesťáku spíše pravidlem než výjimkou.

Mám rád obdobný akce, kde jsou spíše pořadatelé kamarádi a zároveň fanoušci kapel, nehrajou si na bůhvíco a umožněj návštěvníkům v mezích zdravý normy spoustu šíleností nejen před pódiem, ale i na něm. Na druhou stranu je ovšem potřeba, aby pořadatelé v případě překročení meze únosnosti nekompromisně zasáhli, což nebylo naštěstí krom vnášení skla do areálu letos zapotřebí (alespoň z toho, co jsem postřehl).

O vrchol třetího festivalovýho dne se se srbskou starou školou death metalu dělili jednoznačně němečtí veteráni DEAD, kteří mě svým „sleaze grinding metalem“ jak se sami trefně profilují, posadili na zadel...ostatně stejně jako když doma točim jejich desky. Krom prověřenejch fláků přišly na řadu i tracky z posledních dvou full, který natočili poměrně se širokým odstupem (2011-2017). Perverzní hudební vystoupení nemělo chybu a i pár šílenců ještě před pódiem řádilo (přeživší po smršti Disavowed…takovej Walking Dead). Ovšem přeci jen se v souvislosti s touhle kultovní bandou dostavilo jedno zklamání a to z nabízenýho merche. Poslední dlouhohrající nahrávka „A Dirty Mind Is a Joy Forever“ doposud nevyšla na LP a kapelka dovalila pouze uvedený dvě poslední nahrávky a z trik pouze to s motivem „A Dirty Mind…“, kterej je takovej nemastnej neslanej. I přes toto se minimálně pro mě jednalo o perfektní tečku za letošním NTEY Deathfestem, jelikož dobu, kdy hráli PORNTHEGORE, jsem už trávil na cestě dom.  

Co napsat závěrem. Nechtěl bych Vláďovi a samo i ostatním, který do festu vrazili svoje síly mazat med kolem pusy, ale nakonec mi asi nic jinýho ani nezbyde. Festival roste (díky bohu jen v rámci hranic undergroundu) a s ním roste i jeho úroveň a servis pro fanoušky…zprostředkováním privátního bydlení v blízkém okolí počínaje, jídlem, zázemím včetně pivního stanu a toiek na místě konání konče. Zvuk byl letos až na drobné vyjímky vynikající a line-up až na první festivalový den patřičně pestrý (samo v rámci žánrovýho vymezení akce).

Pár fotek časem zveřejnim na svejch stránkách, zatím koukni, co nafotil Jarda, beztak má ty fotky lepší.

Grinch

Žádné komentáře:

Okomentovat